PRAHA - HLAVNÍ MĚSTO ČR
(UNESCO)
Praha se řadí mezi nejkrásnější města v Evropě. Její historické centrum s panoramatem Pražského hradu, největšího hradního komplexu na světě, patří od roku 1992 na seznam památek UNESCO. Komplex zahrnuje unikátní urbanistický celek Pražského hradu a Hradčan, Malé Strany včetně Karlova mostu, Starého Města s Josefovem (dochovaná část bývalého Židovského Města), Nového Města, Vyšehradu i jejich jednotlivé památky.
Praha je kulturní metropolí, kde působí desítky muzeí, galerií, kin, divadel a nejrůznějších organizací. Roku 2000 byla Praha Evropské město kultury.
Centrum města zdobí neobyčejné množství a koncentrace dochovaných architektonických památek, tato část se označuje jako Pražská památková rezervace (PPR). O rozloze 8,66 km2 patří mezi největší rezervace svého druhu na světě. Dochování památek je zapříčiněno také relativně minimálním poškozením za druhé světové války. V Praze se nachází celkem 37 národních kulturních památek.
Pražská kubistická architektura patří mezi světové unikáty – jen v Praze se kubismus projevil v architektuře. Jedná se o například o vily pod Vyšehradem, mezi nejznámější kubistické architekty patří Pavel Janák, Josef Gočár a Josef Chochol.
V předhistorické době sídlila na území Prahy řada kmenů. V 6. století přichází do pražské kotliny Slované. Za vlády Přemyslovců v 10. století vznikají základy Pražského hradu. Jako historická metropole Čech byla v minulosti sídelním městem českých knížat a králů, římsko-německých císařů a hlavním městem Československa.
Za vlády Karla IV. se Praha stala císařskou rezidencí. Rozkvět přineslo nejen rozšíření o Nové město pražské, ale i zbudování Kamenného (až roku 1870 Karlova) mostu a založení Univerzity Karlovy.
Dalším velkým zlomem je rok 1893, kdy byla zahájena pražská asanace, přestavby a zboření některých částí, například Josefov a Podskalí.
Roku 1922 byla založena „Velká Praha“, šlo o zahrnutí všech předměstí (např. Vinohrady a Košíře). Během druhé světové války byly škody minimální, pouze při bombardování americkými letadly na konci války došlo k vzniku proluk, které v současnosti nahradil například Tančící dům či vznikla moderní dostavba věží na klášteru v Emauzích.
Po druhé světové válce začala vznikat první sídliště, největší z nich je Jižní Město. Dalším mezníkem byl rok 1974, kdy bylo k Praze připojeno více než 60 obcí. V 60. a 70. letech probíhala modernizace letiště a hlavního nádraží.
Tančící dům od Vlada Miluniće a Franka O. Gehryho byl první stavbou od světového architekta v Praze po sametové revoluci. Jeho stavba rozpoutala rozsáhlou veřejnou diskuzi o moderní architektuře v Praze.
Po zavedení standardních zahraničních vztahů se otevřela Praha turistice jako nikdy předtím. Rozvoj soukromého vlastnictví a podnikání se projevil ve zkvalitnění služeb a také v opravě chátrajících budov v samém historickém jádru města.