PELHŘIMOV
Snad v žádném jiném městě na Vysočině nenarazíte na tak pestrou směs architektonických slohů v tak dokonalé harmonii jako právě v Pelhřimově. V historickém jádru se návštěvníkům naskytne pohled na romantické měšťanské domy s renesančním jádrem, s podloubím, sgrafitovými fasádami, ale také na dekorativní stavby z období historizujících slohů konce 19. století, na domy ve stylu květinové secese, na vkusné objekty geometrického kubismu či na vilovou architekturu strohého funkcionalismu.
Původně se Pelhřimov rozkládal kolem kostela sv. Víta. Koncem 13. století vzniká jižně od starého osídlení nové město a osada se stává jeho předměstím. Centrum města se nově soustřeďuje kolem pravidelného čtvercového náměstí. Do 15. století bylo město v držení pražských arcibiskupů, krátce před husitskými válkami přešlo do rukou šlechty. Adam z Říčan nechal ve městě postavit zámek (dnes Muzeum Vysočiny Pelhřimov).
Koncem 16. století se město Pelhřimov vykoupilo z poddanství a dočkalo se i povýšení na královské město. Postupně – již od 14. století – bylo město obestavěno prstencem kamenných hradeb. Dodnes se zachovala část hradebního systému; na náměstí můžeme vstoupit třemi městskými branami. Dominantou městského jádra zůstal kostel sv. Bartoloměje s barokizovanou hranolovou věží a v jádru města se dochovala řada renesančních měšťanských domů s barokními štíty. Ojedinělým je nárožní Fárův dům s kubistickým průčelím od architekta Janáka.
Pelhřimov byl pro své nevšední urbanistické hodnoty a množství architektonicko a umělecky kvalitních solitérů prohlášen za první památkovou rezervaci nacházející se dnes na území kraje Vysočina.